Hned na úvod můžeme prohlásit, že NOZ je mnohem víc shovívavý a benevolentní k nájemci než předešlá zákonná ustanovení. Nájemník v bytě může například přechovávat zvíře, aniž by k tomu potřeboval souhlas majitele. Připravte se ale, že pronajímatel může požadovat zvýšené nájemné právě za zvíře v bytě. Tato skutečnost by však měla být zaznamenána ve smlouvě. Stejně jako případné podnikání i to je totiž v nájemním bytě nově možné. V bytě můžete provozovat podnikání, pokud samozřejmě není v rozporu se zákonem a morálkou. Pronajímatel a nájemce se v tomto případě mohou dohodnout například na vyšší ceně za užívání společných prostor.

Může se stát, že nájemce bude chtít byt nebo jeho část dále pronajímat třetí osobě, aniž by v bytě sám bydlel. K podnájmu však nutně potřebuje souhlas majitele bytu, a to formou písemné žádosti. Pokud na ni majitel do lhůty jednoho měsíce neodpoví, rozumí se to jako svolení. Přesně podle zlatého pravidla: Mlčení znamená souhlas.

Jak je to s opravami v bytě? V nájemní smlouvě by mělo být ošetřeno, kdo a jaký rozsah závad odstraňuje a na čí náklady. Nájemce a pronajímatel se mohou dohodnout, že se budou řídit podle již neplatného nařízení o opravách (po zavedení NOZ přestalo oficiálně platit, je však možné chápat je jako ideové vodítko). Případně si mohou domluvit vlastní pravidla. Chcete-li se dozvědět více, přečtěte si článek Kdo je zodpovědný za opravy v nájemním bytě.

Dohodněte si ve smlouvě způsob úhrady měsíčních záloh za energie. Výdaje za energie můžete platit paušální částkou odděleně od nájemného, nebo si do smlouvy můžete dát paušální částku za všechny služby dohromady. Ujistěte se, zda ve smlouvě nechybí doložka o tom, jestli se budou služby na konci zvoleného období vyúčtovávat, či nikoli. Pozor, u dlouhodobých pronájmů se částky za dodávku tepla a vody musí zpětně vyúčtovat. Zájemcům doporučujeme odkaz na článek Změny výše záloh na energie.

NOZ nyní ustanovuje i tzv. jistotu, což je pouze jiný název pro dřívější kauci, tedy finance, které nájemce složí pronajímateli před začátkem nájmu. Ty poté slouží jako záloha pro případ, že by došlo k poškození bytu nebo neuhrazení nájemného. Jistota ze zákona nesmí být vyšší než šestinásobek nájmu, což je úsměvné: Těžko si lze představit, že by nájemce měl na účtu až šestinásobek nájmu navíc (v průměru kolem 50 tisíc korun), který by na delší dobu chtěl složit na účet pronajímatele. A naopak, uvědomělý pronajímatel chápe, že nájemce využívá nájmu právě proto, že nemá dostatek financí v zásobě. Ať tak či tak, nově má nájemce nárok požadovat ze své jistoty úroky ve výši zákonné sazby.